favicon.ico" /> karin srubarova

 

 

 

  

      

 

  

 

 

   

 

 

Procházka, 2014, site specific - land art, 2014, Plzeň, ČR

 

Instalace vzniká jako výsledek každodenní zkušenosti, rituálu proházky krajinou parku, propojuje čas, světlo a zaznamenává lidskou přítomnost v prostoru.
Odlitky respektují a zohledňují uspořádání stromů, lokaci vodních a travnatých ploch, tak aby se staly organickou součástí místa.
Materializované stíny lidské figury zpřítomňují jednotlivá zastavení v prostoru a ponechávají zde prázdné místo, které může být znovu zaplněno.
Divák se tak stává součástí předešlé situace a může sdílet zkušenost jiného těla - pohled do krajiny. Místa trasy jsou rytmicky členěna (viz. mapa)
a pokud je přítomno více návštěvníků v různých částech parku, mohou být vzájemně propojena pohledem. 

 

                                          

Walking, 2014, Site specific - land art, 2014, Pilsen, CR

 

The installation connects such elements as time, light, landcape and the „record“ of human presence. Meeting locals and discovering social
and political environment in the Nectiny village, which used to be a part of area so called Sudetenland, I have understood the possible role of park
as a place for contemplating, meeting neighbours and other visitors. 

 

“Walking” consists of sixteen shapes of my shadow dropped at various day times, these are divided into four main „places“ and four „gates“. 

All of them are united in the oval shape of the park path. Shadows are cast from mixture of chamotte and water glass, which hardens after drying, 

but limits the life time of the installation till the moment, when it is destroyed by nature, so you can see them aging and disappearing.

 

All the places were chosen, based on my everyday fysical experience of walking ritual, considering the local landscape character, remind and follow shapes of trees,
curving of the brook etc. to become an organic part of the area. 

Throught the process of casting solid shadows at these places, were created so called “emty body possitions”,  which can be entered by any visitor
to experience and share the place and view with those, who have entered the same positions 
in different time.
If there are more visitors in the park, they will be able to bserve each other across the park, because the placement of shadows is adapted to this.     

 
 
 
 
 

                    

 

 

 

 

                                           

 
     
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
.